ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HIMÁJAJÍ OD MARKÉTY HANÁKOVÉ

Původní plán letošních Himalájí byl jasný. Projít trek kolem Dhaulaghiri a v jeho závěru vystoupat na šestitisícovku Dhampus Peak.  Ve zbývajícím čase jsme se podle nálady, chuti a počasí chtěli napojit na trek kolem Annapuren a případně se pokusit o druhou šestitisícovku Chulu Far East. Realita ale byla úplně jiná. Zatímco obavy z toho, jak bude situace především kolem Dhaulaghiri vypadat po nečekaném řádění cyklonu Hudhud, který způsobil extrémně silné sněžení právě v této oblasti, se jevily jako zbytečné. Ještě i v Nepálu nás někteří lidé od tohoto podniku odrazovali a strašili nás, že cesta bude přinejmenším neprůchodná, v horším případě dokonce nebezpečná. Jsme rádi, že jsme se nenechali zviklat a od svého plánu nepustili. Bohužel pozdější termín výpravy se stal důvodem, proč se nám ani na jeden z vrcholů vystoupit nepodařilo. V oblasti už panovalo velmi mrazivé a větrné počasí. Teploty se pohybovaly okolo minus 28 stupňů a síla větru zasahovala v předpovědi počasí zpočátku do oranžových (60 – 75 km/hod.) a později i do červených polí (hodnoty nad 80 km/hod.).

V případě Dhampus Peaku by ještě bylo reálné na vrchol vystoupit, ale v mém případě už by se asi jednalo za těchto podmínek o riskantní výkon. Naplno jsme si tady musela přiznat, že můj handicap v podobě kardiostimulátoru, mě přece jen trochu v horách omezuje. Rozhodli jsme se proto dokončit trek kolem Dhaulaghiri i bez vrcholu a doufali, že se počasí trochu umoudří a zvládneme druhý vrchol. Jasné počasí sice vydrželo, ale namísto stoupajících teplot, se stupně propadaly ještě níž a vítr sílil. A tak se zrodil plán, že zkusíme projít tři naprosto odlišné treky v Himalájích a porovnat je, vypíchnout z nich, co je na jednotlivých trecích zajímavé a co naopak v nás zanechalo spíše negativní dojmy.

Prošli jsme tedy opuštěný trek kolem Dhaulaghiri, jeden z nejkrásnějších treků světa – trek kolem Annapuren a oddechový Heritage Tamang trek v Langtangu.